Písemná forma a určitost námitky započetní dle § 98 o.s.ř.

V případech, kdy žalovaný v řízení uplatní i desítky různorodých vzájemných pohledávek k započtení ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř., vyvstává důležitost určitosti projevu žalovaného i jeho forma. [1]

Vzájemný návrh ve smyslu ustanovení § 97 i § 98 o.s.ř., jakož i námitku započtení jako procesní obranu žalovaného ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř., lze u soudu uplatnit jen písemným podáním, tj. nikoli ústně, pročež soud ex offo nepřihlíží k projevům žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, při soudním jednání toliko ústně, byť se založením listinných důkazů do spisu, což je nezbytné pro právní jistotu všech účastníků i soudu, co je předmětem řízení a dokazování.

Určitost projevu žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku (pohledávky) k započtení, pokud navrhuje přisoudit nejvýše, než co uplatnil žalobce, je nezbytná i pro zjištění, zda se ke dni podání žalovaného jedná o vzájemný návrh (žalovaný navrhuje přisoudit více než uplatnil žalobce) anebo o námitku započtení jako procesní obranu (žalovaný nenavrhuje přisoudit více než uplatnil žalobce) ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř., což se mj. projeví v rozdílném rozsahu výroku atd.

Z důvodu, že projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, pokud navrhuje přisoudit nejvýše, než co uplatnil žalobce, ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř., je zvláštní procesně právní institut, jehož smyslem je ke dni vydání meritorního rozhodnutí dle § 154 odst. 1 o.s.ř. zúčtovat vzájemné pohledávky účastníků řízení stejného druhu splatných, musí být v soudním řízení uplatněn nejpozději do skončení koncentrace řízení.

Přestože projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, pokud navrhuje, aby mu bylo přisouzeno nejvýše, co uplatnil žalobce, není ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř. vzájemnou žalobou, má tytéž právní účinky jako podání vzájemné žaloby, tj. stává se předmětem řízení a v tomto rozsahu se staví promlčecí lhůta. [2]

„Obrana spočívající v námitce započtení musí být úkonem, který splňuje kritéria určitosti dle předpisů hmotného práva. Je třeba uvést její výši a důvod. Jinak k ní soud nepřihlédne (usnesení NS sp.zn. 28Cdo 2623/2009.“ [3]

Obrana spočívající v námitce započtení ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř. musí být úkonem, který splňuje kritéria určitosti dle předpisů procesního práva – stejně jako v režimu hmotného práva - neboť i žaloba a vzájemný návrh musí vždy obsahovat jako rozhodující skutečnosti určité označení každé v řízení uplatněné pohledávky zvlášť, a to výší pohledávky, důvodem vzniku pohledávky včetně časového určení jejího vzniku. Opačně [3]

Pokud projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř., učiní žalovaný pouze ústně při soudním jednání, byť s předložením listinných důkazů o nich do spisu, nestaví se tím promlčecí lhůta, neboť nesplňuje elementární podmínku právně účinného podání účastníka, kterým se vymezuje předmět řízení i předmět dokazování.

Neúčinné je i uplatnění vzájemných pohledávek žalovaného k započtení u soudu ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř. v písemném podání žalovaného jen s obecným uvedením více vzájemných pohledávek se založením listinných důkazů o nich do spisu bez toho, že by žalovaný v písemném podání, který obsahuje jeho projev, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, výslovně a jednoznačně specifikoval každou vzájemnou pohledávku zvlášť její výší, důvodem vzniku, datem vzniku, a to i souhrnně např. „částku …….. z důvodu úhrady ½ daně z nemovitosti jednotky žalovaným za žalobce za roky …… po …….,-Kč ročně zaplacené žalovaným: za rok …… dne …., za rok ….. dne ……, za rok ….. dne …“

Neurčitým uplatněním vzájemné pohledávky žalovaného k započtení ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř. (stejně i dle § 1982 obč. zákoníku či dle § 581 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb.), k němuž soud nepřihlíží, je jen všeobecné označení určitého druhu vzájemných pohledávek žalovaného, byť se založením x kopií účetních dokladů, např. z titulu vynaložených nákladů na údržbu společné nemovitosti, zaplacené daně z nemovitosti, apod., bez toho, že by v samotném písemném podání žalovaného, který vůči žalobci uplatňuje k započtení svou pohledávku, byla u každé z nich zvlášť výslovně uvedena jejich výše, důvod a datum vzniku.

Z důvodu, že uplatnění vzájemné pohledávky žalovaného téhož druhu k započtení ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř. jako procesní obrany se ode dne doručení soudu stává předmětem řízení a dokazování se stavením promlčecí lhůty, musí být v řízení uplatněna nejpozději do skončení koncentrace řízení o vlastní žalobě 2), což lze dovodit i z omezení změny žaloby ve smyslu ustanovení § 118b odst. 2 o.s.ř.

Autorem článku je JUDr. Luboš Chalupa

[1] Usnesení NS ČR ze dne 20.1.2010 sp.zn. 28Cdo 2623/2009: „Obdobně pokud jde o námitku, že soud prvního stupně a následně ani odvolací soud se nezabývaly a nevypořádaly s námitkami dovolatele, kdy oproti nároku žalobce na vrácení poskytnuté zálohy ve výši 47.000,- Kč lze jako procesní obranu uplatnit nárok žalovaných na náhradu škody, která jim vznikla tím, že žalobce nesplnil své závazky vyplývající z platné smlouvy o převodu členských práv a povinností, pak zde je nutno uvést, že žalovaný neuplatnil svoji případnou pohledávku k započtení v souladu s § 98 o. s. ř., neboť je třeba namítat výši, v jaké žalovanému vznikla škoda, a zřetelně uplatnit takovou pohledávku k započtení, což se však v posuzované věci, kde zůstalo u pouhého konstatování neurčitě vymezené a několikrát pozměněné škody, nestalo.“

[2] Vzájemný návrh i námitka započtení jsou úkony směřující k uplatnění hmotněprávního nároku před soudem. V okamžiku, kdy dojdou soudu, staví se běh promlčecí lhůty ohledně plnění, které je jejich předmětem (rozsudek sp.zn. 25 Cdo 874/2005. Na vzájemný návrh se na rozdíl od námitky započtení dřívější koncentrace řízení nevztahuje, protože je formálně novou žalobou, na kterou ustanovení § 118b odst. 2 o.s.ř.. Ke koncentraci vůči požadavku uplatněnému ve vzájemném návrhu dojde při splnění zákonem daných předpokladů při jednání, které následuje po jeho podání.“ (in.: Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šímová, R. a kol., Občanský soudní řád, Komentář, 1. vydání, Praha, C.H.BECK 2013, str. 336 „Ani o přípustnosti námitky započtení jako procesní obrany soud nerozhoduje, stává se jako nová skutková okolnost automaticky předmětem řízení. Přezkum námitky započtení nelze vyloučit k samostatnému projednání a rozhodnutí, neboť jde o procesní obranu, která v případě své opodstatněnosti vede k plnému nebo částečnému zamítnutí prvotní žaloby. (in.: Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šímová, R. a kol., Občanský soudní řád, Komentář, 1. vydání, Praha, C.H.BECK 2013, str. 336)

[3] (in.: Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šímová, R. a kol., Občanský soudní řád, Komentář, 1. vydání, Praha, C.H.BECK 2013, str. 337)