K určení výše ušlého zisku soukromých investorů dle § 2955 obč. zákoníku

Z důvodu, že obč. zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zákoník“) výslovně nepřevzal ustanovení § 381 obch. Zákoníku [1], jakož i nárůstu soukromých investorů dosahujících obdobných výnosů jako podnikatelé, vyvstává v právní praxi naléhavá právní otázka uplatnění nároku na tzv. abstraktní ušlý zisk v režimu ustanovení § 2951 a násl. obč. zákoníku.

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. - s ohledem na rozvoj společenských vztahů v letech 1991-2012 - nepřevzal dosavadní ustanovení § 381 obch. Zákoníku [1] vztahující se jen na paušální náhradu ušlého zisku podnikatelů.

Institut abstraktního ušlého zisku v režimu ustanovení § 381 obč. zákoníku s účinností od 1. ledna 2014 ve prospěch všech osob bez rozdílu, zda se jedná o podnikatele či nepodnikatele, nepřímo nahradil institut určení výše škody soudem podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností dle § 2955 obč. zákoníku, nelze-li výši škody přesně určit.

Ustanovení § 2955 obč. zákoníku se vztahuje na náhradu skutečné škody i ušlého zisku, pokud výši škody nelze přesně určit.

Prokáže-li poškozený, že mu s ohledem na obvyklý chod událostí spočívající v „řetězu“ nakládání (investic) s jeho volnými peněžními prostředky, např. nákupu lukrativních nemovitostí za účelem nárůstu jejich tržní hodnoty s jejich tržním pronájmem, zápůjček peněz solventním subjektům, ušel (musel ujít) zisk spočívající ve vyloučení poškozeného s nakládáním (investicemi) s určitou částkou v rozhodné době a příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody, určí výši ušlého zisku jako tzv. abstraktní zisk soud ve smyslu ustanovení § 2955 obč. zákoníku, pokud skutečnou výši ušlého zisku nelze přesně určit.

Ustanovení § 2955 obč. zákoníku dopadá i na případy, kdy je sice prokazatelné, že s ohledem na prokázaný obvyklý chod událostí (před i po vzniku škody) poškozenému škoda ve formě ušlého zisku musela objektivně vzniknout (pravidelné investování poškozeného s téměř jistým výnosem bez uložení peněz na neúročeném účtu či „pod matrací“), ale právě proto, že poškozený nemohl se svým majetkem obvyklým způsobem nakládat, nelze výši skutečného ušlého zisku přesně určit.

V případě soukromých investorů lze při stanovení výše ušlého zisku dle § 2955 obč. zákoníku rozlišit investování do:

a) rizikových investic včetně investic do akcií, bitcoinů, apod. (možnost krácení hypotetického ušlého zisku dle míry obvyklého rizika investic)

b) bezpečných investic včetně nákupu nemovitostí v lukrativních lokalitách, zápůjček peněz solventním dlužníkům z řad jiných solventních investorů, obchodních partnerů apod.

V případě, že soukromý investor dlouhodobě před, případně i po rozhodném období prokazatelně investoval řádově miliónové částky do nákupu lukrativních nemovitostí s pravidelným nárůstem jejich tržní hodnoty minimálně o x% ročně s výnosem tržního nájemného ve výši x% p.a. i zápůjček solventním subjektům s jejich prokazatelným vrácením se smluvním úrokem, není žádný věcný důvod, aby takovéto osobě nevznikl vůči škůdci nárok na ušlý zisk; nelze-li výši ušlého zisku přesně zjistit (prokázat), určí jí dle § 2955 obč. zákoníku soud podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností.

Při stanovení ušlého zisku, jehož výši nelze přesně určit, podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud zpravidla přihlédne i k výši zákonných úroků z prodlení v rozhodném období, které ze zákona paušálně nahrazují obvyklou škodu vznikající každému věřiteli (oprávněnému) po dobu prodlení se zaplacením dlužné peněžní jistiny.

Nelze-li stanovit přesnou výši ušlého zisku poškozeného jako soukromého investora (např. zápůjčky peněz, nákupy a pronájmy nemovitostí), určí jí - namísto jinak prokazovaného skutečně ušlého zisku - ve výši dosahovaného v rozhodném období poškozeným poctivě za obvyklých podmínek v oblasti jeho obvyklého investování dle ustanovení § 2955 obč. zákoníku.

Dosavadní judikatura [2] prozatím stereotypně spíše navazuje na starší judikaturu odpovídající době, kdy ušlý zisk byl zúžen na např. ušlý medový výnos, ušlý bankovní úrok v minimální výši, než aby odpovídala dynamické přítomnosti včetně masy soukromých investorů pravidelně investujících volné peněžní prostředky s téměř jistým výnosem např. do nákupu lukrativních nemovitostí, zápůjček peněz solventním známým, nákupu komodit atd.

Vyloučení ušlého zisku k tíži soukromých investorů prokazatelně pravidelně investujících svoje vyšší volné peněžní prostředky do jistých investic (zápůjčky solventním osobně známým subjektům, nákupy nemovitostí v lukrativních místech) jen s odkazem na to, že 100% neprokázali konkrétní výši ušlého zisku z prostředků, se kterými jen v důsledku protiprávního stavu objektivně nemohli vůbec disponovat, je v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod i § 6 obč. zákoníku.

Škůdce nemůže spravedlivě těžit z jím zaviněného protiprávního stavu vylučujícím, aby poškozený v rozporu s obvyklým chodem událostí neměl nárok na jím jinak obvykle dosahovaný zisk z jeho pravidelných investic volných peněžních prostředků s jistým výnosem, alespoň ve výši, jak jí podle okolností případu spravedlivě určí soud dle § 2955 obč. zákoníku.

Je-li v řízení prokazatelné, že žalobce jako soukromý investor dlouhodobě svoje volné peněžní prostředky v řádu statisíců až miliónů korun nejen v rozhodné době, ale i léta před a po škodní událostí, pravidelně bezpečně investoval do i) zápůjček s úrokem x% p.a. i do ii) nákupu bytů v lukrativních lokalitách za účelem jejich tržního pronájmu s pravidelným ročním nárůstem jejich hodnoty o minimálně ….% ročně, je třeba mít za to, že žalobci za žalované období v příčinné souvislosti se škodnou události ušel jinak obvyklý zisk tím, že „zmrazenou“ cenu nemohl v tomto rozsahu objektivně investovat; nelze-li přesně stanovit výši skutečného ušlého zisku, určí jeho výši podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud ve smyslu ustanovení § 2955 obč. zákoníku.

Z důvodu, že ustálená judikatura dovolacího soudu 3) bezvýjimečně vylučuje, aby se vydražitel z neplatné dražby mohl až do právní moci rozsudku o určení neplatnosti dražby úspěšně domoci vrácení ceny dosažené vydražením, je tato částka po tuto dobu „zmrazena“, čímž je k tíži vydražitele vyloučen pravidelný běh událostí soukromého investora pravidelně dlouhodobě investujícího svoje volné peněžní prostředky do např. i) zápůjček peněz solventním osobám se sjednaným úrokem a ii) nákupu investičních bytů v lukrativních lokalitách za účelem jejich pronájmu s nárůstem jejich hodnoty o minimálně x% ročně.

Ušlý zisk – namísto úroku z prodlení - přichází v úvahu i v případech „zmrazení“ peněz neoprávněně zajištěných obviněnému v rámci trestního řízení, či neoprávněných „zmrazených“ peněz.

V případech, kdy je pojmově vyloučeno prodlení dlužníka [3] a tím i úrok z prodlení – např. v mezidobí ode dne zaplacení ceny dosažené vydražením až do dne právní moci rozsudku o určení neplatnosti veřejné dražby, tj. po dobu, kdy dlužník nemůže „zmrazenou“ částku sám o sobě vrátit – nemá poškozený jako věřitel právo na úrok z prodlení, ale jen na náhradu škody včetně ušlého zisku.

Úroky z prodlení v tomto rozsahu vylučují přiznat poškozenému ušlý zisk včetně hypotetického ušlého zisku; minimální výše zákonného úroku z prodlení 8%+ p.a. - až na akademické výjimky – zpravidla dostačuje k reparaci ušlého zisku poškozenému.

Autorem článku je JUDr. Luboš Chalupa

Poznámky:

1)§ 381 obchodního zákoníku (účinnost od 1.1.1992-31.12.2013): Místo skutečně ušlého zisku může poškozená strana požadovat náhradu zisku dosahovaného zpravidla v poctivém obchodním styku za podmínek obdobných podmínkám porušené smlouvy, v okruhu podnikání, v němž podniká.“

2)Rozsudek NS ČR ze dne 18.1.2023 sp.zn. 28Cdo 1897/2022: „Ušlý zisk jako výnos z peněz, který by jí přinesly při obvyklém způsobu hospodaření, mohl by být nadto dán pouze tehdy, pokud by jej ochuzený, jemuž nebylo umožněno po určitou dobu disponovat s jeho penězi, při běžném nakládání s nimi za normálního běhu okolností skutečně dosáhl (například bylo-li prokázáno, že na základě smlouvy o běžném či vkladovém účtu měl mít tyto peníze úročeny u některé z komerčních bank a takový zisk mohl důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, avšak přišel o něj); např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.8.2007, sp.zn. 25Cdo 296/2006, publikovaný pod č. 39/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Pouze hypotetické konkluze o možném zúročení peněžité částky nelze tedy ani považovat za dostatečné dokládající (prokazující) ušlý zisk (srov. Např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.4.2009, sp.zn. 25Cdo 422/2007, nebo ze dne 21.10.2010, sp.zn. 25Cdo 862/2008, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.10.2012, sp.zn. 28Cdo 96/2012, či ze dne 18.10.2017, sp.zn. 30Cdo 433/2017).“

Rozsudek NS ČR ze dne 28.1.2003 sp.zn. 25Cdo 1501/2002:„Příčinou vzniku škody spočívající v ušlém zisku není okolnost, na jejímž základě bylo možno důvodně očekávat majetkový přínos, nýbrž jen ta okolnost, která ztrátu předpokládaného přínosu způsobila.“

R 61/1970: „Ušlý medový výnos, k němuž došlo v důsledku úhynu včel, není skutečnou škodou ve smyslu § 442 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb.“

R 39/2008: „Ušlým ziskem může být i ztráta vyvolaná tím, že poškozený byl nucen zaplatit pokutu na základě rozhodnutí později zrušeného pro nezákonnost, a přišel tak o výnos s těmito penězi spojený.“

NS 25Cdo 1233/2006: „Vedle ušlého zisku, daného rozdílem celkových výnosů z podnikání a nákladů potřebných k jejich dosažení, může poškozenému, kterému škodná událost zabránila v podnikatelské činnosti, vzniknout zároveň i nárok na náhradu skutečné škody, spočívající ve vynaložení zbytečných nákladů.“

NS 25Cdo 818/2005: „Majetková újma způsobená tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku, se odškodňuje jen za předpokladu, že k ní došlo v příčinné souvislosti s protiprávním jednání škůdce, pouhé tvrzení zmaření zamýšleného podnikatelského záměru poškozeného k odškodnění nestačí.“

3)R 52/2006: „Veřejná dobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby nelze posoudit v jiných soudních řízeních, a to ani jako otázku předběžnou.“ (nedobrovolná dražba např. rozsudek NS sp.zn. 22Cdo 224/2007).

4)Související právní literatura: „Pro výši ušlého zisku je rozhodující, jakému prospěchu, k němuž mělo skutečně dojít, zabránilo počínání škůdce, tedy konkrétně o jaký reálně dosažitelný prospěch poškozený přišel. Ušlý zisk totiž nelze odvozovat jen z tvrzeného zmaření zamýšleného podnikatelského či jiného výdělečného záměru, není-li plánovaný majetkový prospěch podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že k zamýšlenému zisku by skutečně došlo, nebýt škodné události.“ (in.: Občanský zákoník, Komentář, svazek VI, Švestka, Dvořák, Fiala, Hrádek, Vojtek, Hajn a kol., Wolters Kluwer a.s., 2014, str. 1089) „ObčZ nepřevzal pravidlo uvedené v § 381 ObchZ. Poškozený tudíž nemůže bez dalšího, tj. aniž by tvrdil a prokazoval své konkrétní možnosti, požadovat náhradu tzv. abstraktního ušlého zisku, tj. zisku v daném okruhu podnikání v poctivém obchodním styku obvykle dosahovaného. Nelze však pominout, že i při určení výše ušlého zisku se – je-li postaveno najisto, že poškozenému zisku skutečně ušel - uplatní možnost určení jeho výše soudem, ovšem pouze v těch případech, kdy ji nelze přesně určit. Teprve v takovém případě může soud při svém uvážení zohlednit i abstraktní ušlý zisk.“ (in.:Občanský zákoník, Komentář, 1. vydání, Praha, C.H.BECK 2017, Petrov., J. Výtisk, M., Beran, V. a kol., str. 2896)