Vydražení a suspenzivní účinky prominutí zmeškání lhůty k odvolání

Účastníci řízení, kterým bylo prominuto zmeškání lhůty k odvolání proti – do té doby pravomocnému a vykonatelném – rozsudku doposud přehlíží, že i v takovém případě mohou odpovídat třetím osobám za škodu, která by jinak nebyla vznikla v příčinné souvislosti se suspenzivními účinky prominutí zmeškání lhůty.

Účastník řízení, který prokazatelně zavinil včetně hrubé nedbalosti zmeškání lhůty nebo jí zmeškal náhodou, která se mu přihodila a za níž odpovídá dle § 2904 obč. zákoníku, i tak odpovídá třetí osobě za škodu, která by jinak nebyla vznikla v mezidobí ode dne – později ex tunc zrušené - právní moci a vykonatelnosti rozsudku až do dne nabytí právní moci usnesení o prominutí zmeškání lhůty k odvolání v příčinné souvislosti se suspenzivními účinky prominutí zmeškání lhůty, tj. zpětnou ztrátou účinků pravomocnosti a vykonatelnosti původního rozsudku (např. exekučního či nabývacího titulu).

Zmeškání lhůty k odvolání, které bylo prominuto až po udělení příklepu ve veřejné dražbě, vyvolávající z tohoto důvodu neplatnost dražby zpětnou ztrátou účinků právní moci a vykonatelnosti rozsudku, pro který byla veřejná dražba provedena, v důsledku náhody, např. dopravní nehoda, zdravotní indispozice, zásadně nevyvolává odpovědnost za škodu k tíži osoby, které bylo zmeškání prominuto, není-li i za ní výjimečně odpovědná dle § 2904 obč. zákoníku, tj. dal ze své viny k náhodě podnět.

Zástavní dlužník (vlastník), který svou hrubou nedbalostí prokazatelně zavinil zmeškání lhůty k odvolání nebo zmeškal lhůtu k odvolání náhodou, která se mu přihodila a za níž je odpovědný dle § 2904 obč. zákoníku, proti rozsudku, na základě kterého byla provedena veřejné dražba, odpovídá vydražiteli za škodu, která by jinak nebyla vznikla v důsledku suspenzivních účinků pravomocného usnesení o prominutí zmeškání lhůty, tj. neplatnosti dražby.

Zmeškání lhůty k odvolání proti rozsudku, byť následně prominuté, v důsledku toho, že se účastník v řádné (neprominuté) lhůtě neseznámil s existencí (a tím i obsahem) rozsudku doručeného řádně do datové schránky účastníka jen proto, že tento ani po několika letech od jejího zřízení ze zákona o její existenci vůbec nevěděl, je – zvláště v případě tuzemské obchodní společnosti - hrubou nedbalostí účastníka, za kterou odpovídá třetím osobám za škodu vzniklou v příčinné souvislosti se suspenzivními účinky pravomocného usnesení o prominutí zmeškání lhůty.

V případě, že pravomocným rozsudkem byla veřejná dražba určena za neplatnou výslovně z důvodu, že zástavnímu dlužníkovi (vlastníku) byla na základě jeho návrhu podaného až po udělení příklepu prominuto zmeškání lhůty k odvolání proti – do té doby pravomocnému a vykonatelnému - rozsudku, pro který byla veřejná dražba provedena, čímž suspenzivně, tj. i ke dni zahájení dražby, ztratil účinky právní moci a vykonatelnosti, odpovídá zástavní dlužník (vlastník) za škodu vzniklou vydražiteli neplatnou dražbou, pokud zmeškání lhůty k odvolání zavinil včetně hrubé nedbalosti nebo zmeškal lhůtu k odvolání náhodou, která se mu přihodila a za níž odpovídá dle § 2904 obč. zákoníku.

Neplatnost veřejné dražby zpravidla vyvolává vznik škody na straně vydražitele jako neplatného nabyvatele; zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením na neplatně vydraženou věc prokazatelně na základě smlouvy o půjčce (o úvěru), je majetkovou újmou snižující majetek vydražitele i částka ve výši úroků, které vydražitel prokazatelně zaplatil na pořízení neplatně vydražené věci, tj. marný výdaj bez protiplnění (stejně i v případě neplatné kupní smlouvy se zaplacením kupní ceny prokazatelně z půjčky).

Náhrada škody zástavním dlužníkem (vlastníkem) z neplatné veřejné dražby z důvodu zaviněného zmeškání lhůty k odvolání proti rozsudku, pro který byla veřejná dražba provedena, či náhody, která se mu přihodila a za kterou odpovídá dle § 2904 obč. zákoníku, se suspenzivními účinky prominutí zmeškání lhůty:

Vznik škody: neplatnost veřejné dražby v důsledku zmeškání lhůty k odvolání proti rozsudku, pro který byla veřejná dražba provedena, se suspenzivními účinky pravomocného usnesení o prominutí zmeškání lhůty ke dni příklepu
zavinění vlastníka (zástavního dlužníka) neplatně vydražené věci: zmeškání lhůty k podání odvolání v řádné (neprominuté) odvolací lhůtě proti rozsudku, pro který byla veřejná dražba provedena, hrubou nedbalostí nebo náhodou, která se mu přihodila a za níž odpovídá dle § 2904 obč. zákoníku; např. neseznámením (nepřevzetí) se s existencí (a tím i s obsahem) řádně doručeného rozsudku do datové schránky tuzemské obchodní společnosti z důvodu, že účastník mnoho let před i po doručení vůbec nevěděl o zřízení datové schránky ze zákona a tím jí ani neotevíral
příčinná souvislost mezi vznikem škody a zmeškáním lhůty k odvolání: bez zmeškání lhůty k odvolání v řádné (neprominuté) lhůtě proti rozsudku, pro který byla veřejná dražba provedena, které bylo na základě návrhu škůdce až po udělení příklepu prominuto, by – do té doby pravomocný a vykonatelný - rozsudek neztratil zpětně, tj. ke dni příklepu, účinky právní moci a vykonatelnosti, a veřejná dražba by nebyla neplatná
výše škody (majetkové újmy vydražitele z neplatné dražby):

a) snížení majetku vydražitele o jím zaplacené úroky na půjčku (úvěr) na zaplacení ceny dosažené vydražením na neplatně vydraženou věc („marné úroky“)

b) nerozmnožení majetku vydražitele o jemu ušlé úroky z jím zaplacené a dražebníkem nevrácené ceny dosažené vydražením, a to ode dne jejich zaplacení způsobem a ve lhůtě stanovené zákonem o veřejných dražbách až do pravomocného skončení řízení o neplatnost dražby s tzv. domněnkou platnosti dražby do právní moci rozsudku o určení její neplatnosti („zmařené úroky“)

Modelový příklad z praxe: -24.11.2014: nabytí vykonatelnosti pravomocného rozsudku zakládajícího vykonatelnou peněžitou pohledávku, pro jejíž vymožení byla veřejná dražba provedena -24.9.2016: udělení příklepu vydražiteli ve veřejné dražbě -4.10.2016: podání návrhu zástavního dlužníka na prominutí zmeškání jeho lhůty k odvolání proti rozsudku, pro která byla veřejná dražba provedena -5.10.2016: zaplacení celé ceny dosažené vydražením s jejím vyplacením dražebním věřitelům -7.10.2016: vydání usnesení o prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti do té doby pravomocnému a vykonatelnému rozsudku, pro který byla veřejná dražba provedena (dnem právní moci usnesení o prominutí zmeškání lhůty k odvolání zpětně ztratil účinky právní moci a vykonatelnosti rozsudek, pro který byla veřejná dražba provedena) -14.11.2019: vydání měnícího rozsudku soudu II.stupně určujícího, že veřejná dražba je neplatná z důvodu suspenzivních účinků prominutí zmeškání lhůty na základě žaloby zástavního věřitele, kterému bylo prominuto zmeškání lhůty k odvolání proti rozsudku, pro který byla veřejná dražba nařízena

Poznámky:

Rozsudek NS ČR ze dne 16.3.2021 č.j. 21Cdo 898/2020: “Dovolání je přípustné pro řešení otázky, jaký význam z hlediska závěru o platnosti veřejné nedobrovolné dražby má skutečnost, že po udělení příklepu obligační (a zároveň i zástavní) dlužník podal žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku, jenž byl titulem opravňujícím navrhovatele dražby k uzavření smlouvy o provedení dražby, tento rozsudek byl následně odvolacím soudem zrušen a žaloba o zaplacení dlužné pohledávky byla zamítnuta, neboť tato otázka doposud v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena. Je správný závěr odvolacího soudu, že soud vysloví neplatnost veřejné nedobrovolné dražby vždy, jestliže nebyla splněna podmínka uvedená v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, tedy jestliže vymáhaná pohledávka dražebnímu věřiteli (ve skutečnosti) přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Požadavek, aby šlo o vykonatelné soudní rozhodnutí nebo o vykonatelný rozhodčí nález anebo o jiné vykonatelné rozhodnutí, jehož soudní výkon připouští zákon, musí být splněn nejen v době uzavření smlouvy o provedení veřejné nedobrovolné dražby nebo v době vydání dražební vyhlášky, popřípadě v době jejího doručení (odeslání) zástavnímu dlužníkovi (a dalším osobám, kterým se dražební vyhláška zasílá), ale také v době provedení dražby (až do doby, než dojde k příklepu) – srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8.9.2016, sp.zn. 21Cdo 5066/2015. Neplatnost veřejné nedobrovolné dražby může být vyslovena jen z důvodu, které jsou taxativně uvedeny v ustanoveních § 48 odst. 3 a 4 zákona o veřejných dražbách, zákon však pro jejich uplatnění žádnou lhůtu nestanoví. Bylo-li tedy ve stanovené lhůtě zahájeno řízení o vyslovení (určení) neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby, může žalobce, důvod, pro které považuje dražbu za neplatnou, označit (tvrdit) nejen v žalobě, popřípadě před uplynutím lhůt uvedených v ustanoveních § 48 odst. 3 a 4 zákona o veřejných dražbách, ale i kdykoli za řízení (samozřejmě jen tehdy, nebrání-li tomu provedená koncentrace řízení nebo v odvolacím řízení systém neúplné apelace), a soud může vyslovit (určit) neplatnost veřejné nedobrovolné dražby nejen z důvodů, které byly za řízení tvrzeny, ale i z důvodů, které vyšly za řízení jinak najevo, i když je žádný z účastníků neoznačí (srov. též odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.4.2006, sp.zn. 21Cdo 16975/2005, který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod publikačním číslem 126/2005), jinak řečeno, pro určení, zda veřejná (nedobrovolná) dražba byla či nebyla platná, je významný jedině skutkový stav zjištěný ke dni rozhodnutí soudu (srov. ustanovení § 154 odst. 1 o.s.ř.). Je-li tedy ke dni rozhodnutí soudu v řízení o určení neplatnosti veřejné dražby zjištěn skutkový stav objektivního rozporu konání dražby (a tím i udělení příklepu) s ustanovením § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách a je-li bez významu, kdy je taková námitka v řízení uplatněna, resp. dokonce, zda je uplatněna (a je pouze významné, že žaloba na neplatnost byla v prekluzivní lhůtě uvedené v ustanovení § 48 odst. 3 věty třetí zákona o veřejných dražbách u soudu podána), pak není důvod vázat ne/platnost veřejné nedobrovolné dražby na zjištění, kdy (v jaké fázi procesu dražby, resp. po dražbě) důvod neplatnosti vznikl, či byl zjištěn, ledaže by sám zákon stanovil zvláštní ochranu práv nabytých třetími osobami (tak, jak je tomu např. v případě mimořádných opravných prostředků) (srov. ustanovení § 243g odst. 2 o.s.ř. v případě dovolání, ustanovení § 235i odst. 3 o.s.ř. v případě obnovy řízení či zmatečnosti), taková situace však v posuzovaném případě nenastala. ” (potvrzen usnesením ÚS ČR ze dne 26.9.2022 sp.zn. II. ÚS 1337/21)

JUDr. Luboš Chalupa