Náhrada škody za zmeškání prominuté lhůty k odvolání

Právně neřešenou otázkou je odpovědnost za škodu vzniklou třetím osobám v důsledku suspenzivních účinků prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti rozsudku (exekučnímu titulu) se zpětnou ztrátou účinků právní moci a vykonatelnosti, např. po udělení příklepu ve veřejné dražbě.

Prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti - do té doby pravomocnému a vykonatelnému - rozsudku má z důvodu jeho suspenzivních účinků zásadní právní následky pro platnost a účinnost na něj přímo navazujících právních jednání (právních úkonů) či jiných právních skutečností včetně platnosti nabytí vlastnictví ve veřejné dražbě, které nastaly v mezidobí ode dne původní právní moci a vykonatelnosti rozsudku až do dne právní moci usnesení o prominutí zmeškání lhůty. [1]

Zákonné propadné lhůty k odvolání lze rozlišit:

a) řádná lhůta k odvolání

b) náhradní (prominutá) lhůta k odvolání

Prominutí zmeškání lhůty má v procesně právní rovině negativní právní následky v náhradě nákladů řízení účastníkem či jeho zástupcem, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila (§ 147 o.s.ř.)

Není žádný důvod, aby škoda, která by jinak nebyla vznikla než v příčinné souvislosti se zmeškáním lhůty účastníkem, který ji způsobil svým zaviněním, nebo vznikla náhodou, která se účastníku přihodila, tento účastník nenesl i v rovině hmotného práva včetně vzniku jeho povinnosti k náhradě škody vzniklé třetím osobám v mezidobí ode dne právní moci a vykonatelnosti rozsudku až do dne právní moci usnesení o prominutí zmeškání lhůty se suspenzivními účinky.

Prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti - do té doby pravomocnému a vykonatelnému - rozsudku nezbavuje účastníka řízení jeho odpovědnosti za škodu vůči třetím osobám za jím zaviněné zmeškání lhůty včetně hrubé nedbalosti či za zmeškání lhůty v důsledku náhody, která se mu přihodila a za kterou odpovídá dle § 2904 obč. zákoníku, vzniklou v mezidobí ode dne právní moci a vykonatelnosti rozsudku až do dne právní moci usnesení o prominutí zmeškání lhůty v příčinné souvislosti se zpětnou ztrátou účinků právní moci a vykonatelnosti rozsudku, a to bez ohledu na to, že soud shledal zmeškání za omluvitelné.

Zmeškání lhůty k odvolání proti rozsudku z důvodu náhody např.: úrazu, akutní zdravotní indispozice, hospitalizace, autonehody, neodkladné služební cesty, úmrtí právního zástupce, s podáním návrhu na prominutí zmeškání bez zbytečného odkladu, nejpozději v propadné 15 denní lhůtě, zásadně nevyvolává odpovědnost účastníka, kterému bylo prominuto zmeškání lhůty, za škodu pro absenci zavinění alespoň z nedbalosti, jen s výjimkou odpovědnosti za náhodu dle § 2904 obč. zákoníku.

Účastník řízení, který prokazatelně zavinil zmeškání lhůty k odvolání proti rozsudku včetně hrubé nedbalosti nebo jí zmeškal náhodou, která se mu přihodila a za níž nese odpovědnost dle § 2904 obč. zákoníku, odpovídá třetí osobě za škodu, která by jí jinak nebyla vznikla v mezidobí ode dne pravomocnosti a vykonatelnosti rozsudku až do dne nabytí právní moci usnesení o prominutí zmeškání lhůty v příčinné souvislosti se suspenzivními účinky prominutí zmeškání lhůty, tj. zpětnou ztrátou účinků pravomocnosti a vykonatelnosti.

Škoda k tíži třetích osob v důsledku suspenzivních účinků prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti – do té doby pravomocnému a vykonatelnému – rozsudku vzniká dnem právní moci usnesení o prominutí zmeškání lhůty, neboť tímto dnem zpětně pozbývá rozsudek účinků právní moci a vykonatelnosti, pokud v příčinné souvislosti s tím bez dalšího pozbydou platnosti na něj přímo navazující právní jednání (právní úkon) či jiná právní skutečnost konstituovaná v mezidobí od nabytí původní právní moci a vykonatelnosti rozsudku až do dne nabytí právní moci usnesení o prominutí lhůty k zmeškání.

Nejčastějším důvodem návrhů na prominutí zmeškání lhůty je nepodání odvolání proti řádně doručenému rozsudku soudu I.stupně v důsledku neseznámení se s existencí a tím i obsahem rozsudku v řádné (bez prominutí) zákonné odvolací lhůtě z důvodu, že si účastník rozsudek nevyzvedl na poště či v rozhodné době neotevíral svoji datovou schránku včetně toho, že jí vůbec neaktivoval.

Důvod nepřevzetí (nevyzvednutí) řádně doručeného rozsudku soudu I.stupně v řádné zákonné lhůtě k odvolání z datové schránky účastníka nebo v úložní době na poště je rozhodující proto, zda účastník zmeškání lhůty zavinil včetně hrubé nedbalosti, nebo zda ke zmeškání lhůty došlo náhodou, která se účastníku přihodila a za níž odpovídá / neodpovídá dle § 2904 obč. zákoníku.

**V rámci řízení o náhradu škody k tíži žalující třetí osoby soud při prokazování zavinění žalovaného za jeho zmeškání lhůty k odvolání proti rozsudku či náhody, která se mu přihodila a za kterou žalovaný odpovídá dle ustanovení § 2904 obč. zákoníku, vychází z meritorního důvodu zmeškání lhůty, který vyplývá z pravomocného usnesení o prominutí zmeškání lhůty i z obsahu dotčeného soudního spisu – listinných důkazů – vztahujících se ke zmeškání lhůty ** (např. doklady o doručení rozsudku včetně vyznačení právní moci a vykonatelnosti ve spise, návrhem na prominutí zmeškání lhůty s předloženými listinami, vyjádřením protistrany, usnesením o prominutí zmeškání lhůty s vyznačením právní moci).

Stejné právní následky včetně povinnosti k náhradě škody za zaviněné zmeškání lhůty k odvolání či za zmeškání lhůty náhodou, která se účastníku přihodila a za níž odpovídá dle § 2904 obč. zákoníku, nastávají i tehdy, když soud k žádosti účastníka přizná odkladný účinek samotnému návrhu, aby bylo prominuto zmeškání lhůty dle § 58 odst. 2 o.s.ř.

Poznámky:

[1]Rozsudek NS ČR ze dne 16.3.2021 č.j. 21Cdo 898/2020: “Dovolání je přípustné pro řešení otázky, jaký význam z hlediska závěru o platnosti veřejné nedobrovolné dražby má skutečnost, že po udělení příklepu obligační (a zároveň i zástavní) dlužník podal žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku, jenž byl titulem opravňujícím navrhovatele dražby k uzavření smlouvy o provedení dražby, tento rozsudek byl následně odvolacím soudem zrušen a žaloba o zaplacení dlužné pohledávky byla zamítnuta, neboť tato otázka doposud v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena. Je správný závěr odvolacího soudu, že soud vysloví neplatnost veřejné nedobrovolné dražby vždy, jestliže nebyla splněna podmínka uvedená v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, tedy jestliže vymáhaná pohledávka dražebnímu věřiteli (ve skutečnosti) přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Požadavek, aby šlo o vykonatelné soudní rozhodnutí nebo o vykonatelný rozhodčí nález anebo o jiné vykonatelné rozhodnutí, jehož soudní výkon připouští zákon, musí být splněn nejen v době uzavření smlouvy o provedení veřejné nedobrovolné dražby nebo v době vydání dražební vyhlášky, popřípadě v době jejího doručení (odeslání) zástavnímu dlužníkovi (a dalším osobám, kterým se dražební vyhláška zasílá), ale také v době provedení dražby (až do doby, než dojde k příklepu) – srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8.9.2016, sp.zn. 21Cdo 5066/2015. Neplatnost veřejné nedobrovolné dražby může být vyslovena jen z důvodu, které jsou taxativně uvedeny v ustanoveních § 48 odst. 3 a 4 zákona o veřejných dražbách, zákon však pro jejich uplatnění žádnou lhůtu nestanoví. Bylo-li tedy ve stanovené lhůtě zahájeno řízení o vyslovení (určení) neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby, může žalobce, důvod, pro které považuje dražbu za neplatnou, označit (tvrdit) nejen v žalobě, popřípadě před uplynutím lhůt uvedených v ustanoveních § 48 odst. 3 a 4 zákona o veřejných dražbách, ale i kdykoli za řízení (samozřejmě jen tehdy, nebrání-li tomu provedená koncentrace řízení nebo v odvolacím řízení systém neúplné apelace), a soud může vyslovit (určit) neplatnost veřejné nedobrovolné dražby nejen z důvodů, které byly za řízení tvrzeny, ale i z důvodů, které vyšly za řízení jinak najevo, i když je žádný z účastníků neoznačí (srov. též odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.4.2006, sp.zn. 21Cdo 16975/2005, který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod publikačním číslem 126/2005), jinak řečeno, pro určení, zda veřejná (nedobrovolná) dražba byla či nebyla platná, je významný jedině skutkový stav zjištěný ke dni rozhodnutí soudu (srov. ustanovení § 154 odst. 1 o.s.ř.). Je-li tedy ke dni rozhodnutí soudu v řízení o určení neplatnosti veřejné dražby zjištěn skutkový stav objektivního rozporu konání dražby (a tím i udělení příklepu) s ustanovením § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách a je-li bez významu, kdy je taková námitka v řízení uplatněna, resp. dokonce, zda je uplatněna (a je pouze významné, že žaloba na neplatnost byla v prekluzivní lhůtě uvedené v ustanovení § 48 odst. 3 věty třetí zákona o veřejných dražbách u soudu podána), pak není důvod vázat ne/platnost veřejné nedobrovolné dražby na zjištění, kdy (v jaké fázi procesu dražby, resp. po dražbě) důvod neplatnosti vznikl, či byl zjištěn, ledaže by sám zákon stanovil zvláštní ochranu práv nabytých třetími osobami (tak, jak je tomu např. v případě mimořádných opravných prostředků) (srov. ustanovení § 243g odst. 2 o.s.ř. v případě dovolání, ustanovení § 235i odst. 3 o.s.ř. v případě obnovy řízení či zmatečnosti), taková situace však v posuzovaném případě nenastala.“ (potvrzen usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 26.9.2022 sp.zn. II. ÚS 1337/21)

JUDr. Luboš Chalupa