Podstatná vada řízení před zahájením dokazování
Již desítky let narůstá antagonismus mezi tempem rozvoje společnosti a přetrvávající rigidností a pomalostí vedení soudních řízení.
S výjimkou nezbytné specializace soudců, již u okresních (obvodních) soudů s tím žádoucím slučováním menších sousedních okresních soudů do “Společného okresního soudu pro okresy…..” včetně sloučení všech obvodních soudů v Praze do jednoho městského soudu jako soudu I. stupně a “Krajského soudu pro Středočeský kraj a Prahu” jako soudu II. stupně nepřiměřenou délku mnoha složitějších soudních řízení vyvolávají podstatné vady již v průběhu samotného prvého jednání ve věci.
Zákonem č. 59/2005 Sb. novelizujícím s účinností od 1.4.2005 ustanovení § 118 odst. 2 o.s.ř. takto: „16.V § 118 odst. 2 se za slovo „jednání“ vkládají slova „a podle dosavadních výsledků řízení uvede, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která právně významná skutková tvrzení zůstala sporná a které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popřípadě které důkazy soud provede, i když je účastníci nenavrhli“, byl právně zakotven způsob, aby bylo občanské soudní řízení v plném souladu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod tím, že účastníci před zahájením dokazování ví:
a) právně významná skutková tvrzení účastníků
b) rozsah dokazování vymezením nesporných/sporných právně významných tvrzení
c) rozsah prováděného dokazování
Až na akademické výjimky téměř všechna složitější soudní řízení od 1. dubna 2005 zpravidla z důvodu neujasněnosti předmětu sporu a rozhodujících skutečností kauzy ze strany předsedy senátu – nemnohdy společně s advokáty - nerespektují ustanovení § 118 odst. 2 o.s.ř. ignorováním:
a) rozsahu tvrzení: co jsou právně významná skutková tvrzení
b) rozsahu nesporných/sporných právně významných skutkových tvrzení
c) rozsahu dokazování: které z navržených důkazů soud provede, případně které provede soud z vlastní iniciativy
Nemá-li předseda senátu před zahájením dokazování plně objasněno meritum kauzy, nemůže pak vědět, co je ve věci právně významné tvrzení a tím ani znát potřebný rozsah dokazování, což je vedle nezbytné specializace soudců I. stupně - na rozdíl od institutu asistenta soudce a zveřejňování rozsudků soudu I. a II. stupně – zcela zásadní pro spravedlivé soudní řízení s věcně správným meritorním rozsudkem v přiměřené lhůtě.
Z ustanovení § 118 o.s.ř. ve znění od 1.4.2005 vyplývá, které úkony a v jakém chronologickém pořadí provádí předseda senátu ex lege a které další úkony provádí již dle své vlastní úvahy.
Z občanského soudního řádu vyplývá tento postup při prvém jednání ve věci samé:
a) zahájení řízení předsedou senátu
b) výzva předsedy senátu žalobci (navrhovateli), aby přednesl žalobu (návrh na zahájení řízení) nebo sdělil její obsah
c) výzva předsedy senátu žalovanému (ostatním účastníkům řízení), aby přednesl nebo sdělil obsah podaných písemných vyjádření ve věci
d) přečtení podání nepřítomných účastníků předsedou senátu
e) výzva předsedy senátu žalovanému (jinému účastníkovi), který dosud neučinil písemné vyjádření, aby se ve věci vyjádřil
f) výzva předsedy senátu účastníkovi, aby svá tvrzení doplnil a aby navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy, je-li to potřebné
g) sdělení výsledků přípravy jednání předsedou senátu
h) uvedení předsedou senátu, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za:
- shodná
- dosud sporná
ch) uvedení, které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popřípadě které důkazy soud provede, i když je účastníci nenavrhli.
Další průběh jednání určuje předseda senátu podle okolností případu, nestanoví-li zákon jinak, zpravidla: i) zahájení dokazování
Protokol o prvém jednání ve věci musí mimo jiné vždy výslovně obsahovat:
a) shodná právně významná skutková tvrzení účastníků
b) nesporná/dosud sporná právně významná skutková tvrzení účastníků
c) uvedení, které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popřípadě které účastníky nenavržené důkazy soud provede
Jedná-li se o právně složitou kauzu, které předseda senátu prozatím plně neporozuměl – mnohdy spolu s advokáty – lze jen doporučit, aby soud prvé jednání ve věci přerušil a nařídil jeho pokračování v pozdějším termínu, do kterého si předseda senátu kauzu plně objasní a bude pak schopen řádně splnit svoji zákonnou povinnosti před zahájením dokazování uvést, která právně významná skutková tvrzení jsou nesporná/sporná a které z navržených důkazů provede, případně které jiné důkazy provede z vlastní iniciativy soud.
Ustanovení § 118 odst. 2 o.s.ř. od 1. dubna 2005 brání nepřípustné soudní praxi, kdy zpravidla až v rozsudku soud uvede, která skutková tvrzení účastníků (často v rozsahu desítek různorodých tvrzení o všem včetně pomluv druhého účastníka) sám považoval za právně významná a která z nich za nesporná/sporná a jaký byl soudem zamýšlený rozsah prováděných důkazů, aniž by s tím předseda senátu všechny účastníky před zahájením dokazování seznámil.
Poruší-li předseda senátu v rozporu s ustanovení § 118 odst. 2 o.s.ř. svou zákonnou povinnost před zahájením dokazování uvést, která tvrzení účastníků jsou právně významná a která z nich jsou sporná/nesporná, jakož i které z navržených důkazů provede, případně které jiné důkazy provede z vlastní iniciativy soud, musí tak – zvláště k námitce účastníka – učinit dodatečně nejpozději před skončením dokazování, jinak se jedná o podstatnou vadu řízení.