Odkaz žaloby na listinu obsahující další rozhodující skutečnosti

Institut koncentrace řízení s nárůstem žalob (vzájemných žalob, námitek započtení) mnohdy s desítkami žalovaných (započítávaných) dílčích plnění s nedůsledným splněním povinnosti žalobce vylíčit rozhodující skutečnosti již v samotné žalobě ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. (vzájemné žalobě, zápočtu) omezuje možnost žalobce vylíčit rozhodující skutečnosti zprostředkovaně odkazem na listinu.

Ustálená judikatura a komentářová právní literatura[1] doposud vychází z názoru, že sama žaloba ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. nemusí obsahovat vylíčení všech rozhodujících skutečností, nýbrž je lze vylíčit i zprostředkovaně výslovným odkazem žaloby na určitou listinu přiloženou k důkazu.

Tento výklad v režimu koncentrace řízení, nárůstu žalob (vzájemných žalob i započtení) i s desítkami samostatně žalovatelnými dílčími nároky, jakož i postupnou ztrátou morálních zásad ve společnosti, nepovažuji za souladný s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť žalovaný musí již ze samotné žaloby (vzájemné žaloby, zápočtu), případně jejího doplnění, nejpozději od jejího doručení k vyjádření vědět, co je přesně předmětem řízení a tím i předmětem dokazování.

V praxi tak nastávají kuriózní případy, kdy žalovaný ve smyslu ustanovení § 97 či § 98 o.s.ř. na svoji obranu uplatní vzájemnou žalobu (započtení) až desítek jednotlivých protipohledávek bez toho, že by je ve vzájemné žalobě (zápočtu) určitě vylíčil jejich výší, právní důvod vzniku a splatnost atd. a k obecnému označení druhu protipohledávek do soudního spisu bez utřídění, očíslování i soupisu postupně založí fotokopie jednotlivých dokladů o zaplacení s tím, že soud má tuto mnohdy mravenčí práci vykonat za žalovaného.

Povinnost vylíčení rozhodujících skutečností v samotné žalobě ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř., případně doplnění žaloby, se týká i vzájemné žaloby ve smyslu ustanovení § 97 o.s.ř. i námitky započtení ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř.

Vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. - obdobně ve vzájemné žalobě dle § 97 o.s.ř. i námitce započtení dle § 98 o.s.ř. – splní žalobce i tím, že v žalobě v podrobnostech odkáže výslovně na určitou listinu, kterou jako nedílnou součást k žalobě připojí (sešije, připne atd.) tak, aby tato „součást“ žaloby byla žalovanému řádně doručena k vyjádření již s doručením vlastní žaloby a tím byla zaručena i její autentičnost.

V případě doručování žaloby (vzájemné žaloby dle § 97 o.s.ř., námitky započtení dle § 98 o.s.ř.) datovou schránkou postačí výslovný odkaz na určitou listinu v žalobě (vzájemné žalobě, námitce započtení) nejlépe s označením, že tato listina tvoří nedílnou součást žaloby, s jejím odesláním současně s vlastní žalobou (vzájemnou žalobou, námitkou započtení).

Žalovaný (žalobce v případě vzájemné žaloby či námitky započtení do žalované částky) není povinen nahlížet do spisu za účelem, aby si sám dohledal (dovodil), která že to listina obsahuje další rozhodující skutečnosti, které postrádá vlastní žaloba ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. (vzájemná žaloba)

Žaloba spolu s listinou, na kterou žaloba výslovně odkazuje a která obsahuje některé rozhodující skutečnosti dle § 79 odst. 1 o.s.ř., tvoří nedílný celek, a takto musí být soudu podána a takto musí být žalovanému k vyjádření doručena, jinak nemohou nastat účinky koncentrace řízení, marné uplynutí lhůty k vyjádření atd.

Dokud žalovanému (v případě vzájemné žaloby žalobci) nebyla doručena žaloba s listinou, na kterou žaloba výslovně odkazuje, a která obsahuje některé rozhodující skutečnosti ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř, jenž postrádá vlastní žaloba, nemůže marně uplynout žalovanému (v případě vzájemné žaloby žalobci) lhůta k vyjádření k žalobě ani nemohou nastat zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro uznání či rozsudku pro zmeškání, a to bez ohledu na to, že žalobce takovouto listinu již založil do spisu jako důkaz.

Žalobce tak může ve smyslu ustanovení § 79 odst.1 o.s.ř. (stejně ve vzájemné žalobě, započtení do žalované částky) výslovně odkázat na určitou listinu (např. fakturu), na jejímž základě se domáhá vůči žalovanému zaplacení, aniž by musel v samotné žalobě vypisovat jednotlivé i drobné položky v řádu i desítek různorodého zboží či služeb, ale vždy tato listina musí být pevně - nedílně - připojena k vlastní žalobě.

Vlastní doručení žaloby (vzájemného návrhu) včetně doručení listiny, na níž žaloba výslovně odkazuje a která zprostředkovaně obsahuje některé rozhodující skutečnosti ve smyslu ustanovením § 79 odst. 1 o.s.ř., zaručuje žalovanému nejen právo od počátku vědět, co je předmětem řízení a tudíž i předmětem dokazování, a k čemu a v jakém rozsahu se má vyjádřit, ale i právo na vyloučení případné manipulace (záměny, pozmění, doplnění, ztráty) listiny volně založené k důkazu do soudního spisu, z níž zprostředkovaně vyplývají další rozhodující skutečnosti dle § 79 odst. 1 o.s.ř.

Žaloba je v režimu koncentrace řízení žalovanému řádně doručena - a až do této doby žalovanému po právu může běžet procesní lhůta k vyjádření k ní - až když je mu doručena listina, na níž výslovně odkazuje žaloba, v níž jsou obsaženy další rozhodující skutečnosti dle § 79 odst.1 o.s.ř., kterou postrádá vlastní žaloba, např. faktura (účetní doklad).

Vzájemná žaloba (zápočet žalovaného jako procesní obrana) musí rovněž obsahovat konkrétní protipohledávky, které žalovaný uplatňuje (započítává) vůči žalovanému plnění s uvedením každé jednotlivé položky zvlášť s konkrétní částkou, právním důvodem vzniku, jakož i datem splatnosti, jinak je neúplná (neurčitý). Např. namítne-li žalovaný spoluvlastník k zápočtu svoji protipohledávku z titulu nutných nákladů na společnou věc ve smyslu ustanovení § 1136 písm.b) obč. zákoníku, musí být každá jednotlivá protipohledávka určitě vylíčena alespoň takto:

a) částka ……… za revizi komínu zaplacená žalovaným dne ……..

b) částka …….. za havarijní opravu střechy proti zatékání výměnou prasklých tašek zaplacená žalovaným dne ……..

c) částka ………. za výměnu poškozeného zámku vstupních dveří do domu zaplacená žalovaným dne ……

Poznámky:

1)„Soud prvého stupně musí při zvažování, zda je žaloba projednatelná, přihlédnout též ke zprostředkovanému vylíčení rozhodujících skutečností, jež mají původ v odkazu na listinu, kterou žalobci k důkazu přiložili. Podmínkou tohoto postupu je, že přiložené listiny poskytují jednoznačný skutkový závěr, který bez pochybností dokresluje žalobní tvrzení (usnesení NS sp.zn. 33Odo 1370/2004). Jestliže žalobce při vylíčení svého nároku odkáže na fakturace, aniž by z těchto faktur vyplýval skutkový důvod, na jehož základě bylo fakturováno (například z důvodu na základě konkrétní smlouvy), nenaplnil tímto odkazem svojí povinnost k vylíčení skutkových okolností. Odkaz na listinu, v níž má být uvedena základní skutková okolnost, musí být v žalobě uveden výslovně. Požadavek, aby žalobce doplnil vylíčení rozhodujících skutečností „ve vazbě na důvodnost jednotlivě vyúčtovaných faktur co do vzniku závazku a jeho splnění“, nevytváří jasnou představu o tom, jaká další žalobní tvrzení jsou po žalobci požadována (usnesení NS sp.zn. 29Odo 213/2003).“ (in.: Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šímová, R., a kol. Občanský soudní řád, Komentář, 1. vydání, Praha: C.H.BECK 2013, str. 281).

Usnesení NS ČR ze dne 14.12.2006 sp.zn. 33Odo 137/2004: „Vylíčení rozhodujících skutečností může mít - zprostředkovaně - původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce - coby důkaz - připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. května 1996, sp. zn. 3 Cdon 370/96, ze dne 9. července 2003, sp. zn. 29 Cdo 215/2003, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, svazku 26/2004, či ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Cdo 1089/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 35/2003).

Z obsahu spisu vyplývá, že žalobci vymezili předmět sporu dostatečným vylíčením rozhodujících skutečností jednak v žalobě a jednak zprostředkovaně odkazem na listinu, kterou coby důkazní materiál soudu předložili a na niž pokud jde o specifikaci jejich požadavku na vrácení údajného přeplatku ceny díla, výslovně odkázali. Z obsahu žaloby a připojených příloh (zejména dokladů o poskytovaných platbách a tzv. kontrolního rozpočtu vypracovaného ing. Š.) je nepochybné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Jednoznačně je zřejmé, že se žalobci po žalovaném domáhají vrácení toho, co mu zálohově zaplatili za okna a dveře, a že tento požadavek odůvodnili tím, že od něho neobdrželi výrobky ve sjednané kvalitě a mají tudíž za to, že zaplatili za něco, co jim ve skutečnosti nebylo dodáno; tento nárok vyčíslili částkou 585.684,- Kč. Stejně tak je zřejmé, že žalobci požadují, aby jim žalovaný uhradil rozdíl mezi cenou, kterou mu za dodané truhlářské výrobky a práce (jejichž seznam je uveden v listinném důkazu, na nějž žalobci odkazují) zaplatili a hodnotou, kterou tyto výrobky a práce podle jejich názoru ve skutečnosti mají (tedy cenou, kterou měli po právu zaplatit); rovněž tento nárok žalobci vyčíslili. Nedostatek dalších upřesnění (soudem zmiňovaná absence údaje, zda smlouva o dílo obsahovala ujednání o ceně díla, resp. jednotlivých dodávek výrobků a prací) nebránil pokračování v řízení, neboť i bez další konkretizace bylo zřejmé, na základě jakých skutků jsou oba nároky uplatňovány a v jaké výši. Odvolací soud tedy především nesprávně dovodil, že „žalobci ani přibližně neuvedli peněžité částky, které požadují z titulu jednotlivých samostatných nároků“. Stejně tak pochybil, když v rozporu se závěry formulovanými ve výše uvedených rozhodnutích Nejvyššího soudu České republiky pominul zprostředkované vylíčení rozhodujících skutečností mající původ v odkazu na listinu, kterou žalobci k důkazu předložili, a uzavřel, že žaloba neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností a je tedy neprojednatelná.“